Robin Hood: Příběh o jedné velké nespravedlnosti

Robin Hood je známá postava z literárního světa a ikona dnešní doby. Všichni víme, že tento legendární „hrdina“ bral bohatým a chudým dával. Přesto bych ho určitě nenazval spravedlivým člověkem. Proč? Čtěte dále!

„Boháči obávaný a potřebnými vyhledávaný.“

Robina Hooda vám asi nemusím představovat. Je to mýtická postava ztvárněná v literárním díle Alexandra Dumase, která má historickou pověst. Tento charakterní lukostřelec z Anglie se stal útěchou chudých lidí díky tomu, jaké služby vykonával pro „bezprávné“ lidi. Tedy, že bohatým bral a chudým dával.

Se svou družinou pobíhal Robin v Sherwoodském lese, kde byl znám svojí schopností zacházení s lukem. Byl popisován jako charakterní, dobrosrdečný a spravedlivý hrdina. Nedají se mu popřít ani tyto přívlastky: Charismatický, nesobecký, chytrý a vůdčí. Ale spravedlivý? Nene, Robin Hood spravedlivý opravdu nebyl. Někdo by mohl namítat „Ale vždyť dával chudým a bral bohatým.“ Co je na tom nespravedlivého? Abychom pochopili věc z druhého úhlu, je třeba zabrousit do doby, kdy v Anglii vznikly daně.

Daně, trest pro bohaté lidi?

Jak jsem již zmínil, daně byly zavedeny v Anglii. Trvalo 50 let, než se podařilo prosadit zákon, který by tyto daně ukládal. Aby se tato idea přijala a bylo na ní vrženo světlo popularity, říkalo se lidem chudým a střední třídy, že daně jsou k potrestání bohatých. Toto se občanům střední třídy líbilo, proto byl také návrh zákona odhlasován. Tak vznikla teorie Robina Hooda – brát bohatým a rozdávat všem ostatním.  Problém nastal v bodě, kdy začal být stát chamtivý. Začal vybírat daně od všech společenských tříd. Od té doby to s nimi šlo z kopce. „Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá.“

Bohatí lidé naopak viděli příležitost. V té době znali moc „podniků,“ proto se za ně schovávali. Daň pro korporace byla totiž o hodně nižší. Znalost struktury a fungování státu dávalo bohatým nesmírnou výhodu. Bez ohledu na to, co dav lidí vymyslel, bohatí si vždy našli způsob, jak své finance ochránit. Měli totiž finanční vzdělání a rozuměli něčemu, čemu se chudí lidé ve škole neučili. Tato myšlenka se tedy obrátila proti lidem, kteří jí prosazovali.

Zápas mezi bohatými a chudými tvrdá již stovky let. Bitvu prohrají vždy ti, kteří nemají dostatečné vzdělání a informace – tedy ti, co každý den vstávají a nechávají si „sežrat“ skoro celou výplatu od státu. Kdyby pochopili, že bohatí hrají podle vlastních pravidel, dělali by to taky. To je ale otázka volby. Každý si volíme, jaké informace chceme v životě přijímat.

Shrnutí

Bohatí si jednoduše nenechali (ehm) na hlavu, vždy prosazovali změnu. Jen tak neseděli a nesmířili se s tím, že budou platit vysoké daně. Používali svých peněz a vědomostí, aby něco změnili. Najímali si účetní, studovali. Stále to bylo levnější, než platit státu. Existuje věc, která se jmenuje daňový zákoník. Ten ukládá několik způsobů, jak šetřit na daních. Tyto informace byly vždy dostupné pro všechny! Jak se říká: „Kdo hledá, najde.“ Opravdu si za lenost střední třídy zaslouží úspěšní lidé přicházet o peníze?

Mezitím, co si chudí lidé nechali píchat do žíly jed, bohatí makali na ochraně svých financí.

Pokud ti i tohle nestačí, zeptej se na pár otázek:

 

  • Co dělá úspěšný člověk, když ty chodíš do klubu?
  • Co dělá bohatý člověk, když ty ležíš v posteli a nic se ti nechce?
  • Kdy naposledy jsi se vzdělával, abys pochopil, jak zacházet s penězmi?
  • Co děláš pro to, abys byl úspěšný? 

 

Myslím, že jestliže dokážeš být k upřímný alespoň k sobě, odpověď přijde sama. Ještě jednou zeptám:

Proč bys bral peníze někomu, kdo tvrdě dřel a chopil se svých příležitostí? Proč bys bral peníze někomu, kdo je poctivě rozmnožuje, místo utrácení za nezbytnosti? Takovým lidem Robin Hood bral. Přesto ho lidé vnímají spíše jako hrdinu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Chceš všechno vědět první? Články, akce a novinky budeš mít mailem ihned, často ještě před zveřejněním. Přidej se k nám, chceme tě poznat!